Jsem tu pro vás s dalšími novinkami. Kája, neděle, týden, Francie, Gap.
V prvním týdnu se neudálo nic převratného, snad kromě toho, že tu pár dní pobyla babička. Mě to bodlo, alespoň sem mohla vyspávat, protože se o děti postarala ona. Dokonce i žehlila. Škoda, že dneska odjíždí. Taky nás vzala párkrát autem na vyjížďku. Třeba do dvacet kilometrů vzdálené vesnice, kde bydlí druhá babička. Ta bohužel není v takové kondici, aby řídila auto. Věčně si prý něco láme, sádru na noze vystřídala na ruce, a když jsme přijely, zrovna akorát přišla i o spodní zuby.
Po té, co nás náhodou zastavila policie s doporučením správného směru, se babča pochlubila, že si nechala řidičák doma. U sebe doma, na druhém konci Francie. Inu, zdejší silniční by měla dělat více razií.
Při jedné z večerních návštěv jsem byla opět podrobena výslechu. Ovšem nějaké zásadní informace jsem Frantíkům nepřinesla, stále nevědí o existenci České Republiky. Ale pozor, Prahu znají, o to kde leží, se evidentně už nezajímají. Jediné české pivo, které je tu k dostání je Budweiser (to ještě není tak špatné), horší je, že je
v plechovce. Inu, přizpůsobím se. Tatínek se dokonce pochlubil, že ho v mládí hodně pili, že je však české, to se hodně divil.
v plechovce. Inu, přizpůsobím se. Tatínek se dokonce pochlubil, že ho v mládí hodně pili, že je však české, to se hodně divil.
Děti jsou stále stejně otravné a ukřičené. Hlavně ať už jim začne škola. Vzhledem k tomu, že prší, venkovní aktivity jsou pasé a tak jsem nucena s nimi hrát stále dokola jednu a tu samou oblíbenou hru.
Zapomněla bych zmínit, že děcka včera byla v kině na mnou doporučovaném Shrekovi 3. S babičkou. Já ostrouhala a hlídala Stellu, která si mimochodem již pamatuje mé jméno a proto ho stále vykřikuje dokola, aniž by opravdu něco chtěla. No nic, kouknu se na něj v češtině.
Venku stále prší, proto jsem strávila nedělní volný den v mém pokoji s fialovými hodinami. Měli jsme dnes piknikovat u jezera (to jezero je obrovské, lemované kopci, příště vyfotím), ale nic z toho nebylo. Než bych jela za zlámanou babičkou nebo se koupala v ledové vodě, raději sem dala přednost spánku a internetu. Byl tu svatý klid.
Jojo přesně, my když jsme taky jezdívali na dýl do Francie tak ti chytřejší francouzští kámoši si mysleli, že jsme stále československo a hrozne se divili, že už jsme dávno pokročili..