Švédsko - Švédské království
- nejstarší zachovaná loď na světě - Vasova. Byla vytažena po 333 letech z mořského dna a zrekonstruována.
- Největší konzumenti zmrzliny v Evropě.
- Nejhorší švédské slovo je "čert".
- Nejstarší skandinávská univerzita v Uppsale, kde působil i náš J. A. Komenský.
- Nejčastější mužské jméno Lars.
- Nejvíce lampiček v oknech a vlajek na stožárech.
- Nejtradičnější a nejbezpečnější vozidlo Volvo.
- Největší bohatství železné rudy.
Norsko - Norské království
5% obyvatelstva pracuje v zemědělství a 25% v průmyslu, zbytek připadá na terciér
Pěstování brambor, krmných obilnin (ječmen, oves), pícnin - pro využití v živočišné výrobě - chov ovcí, skotu, prasat, kožešinové zvěře a sobů. Významný je rybolov (i velryby)
Těžba dřeva, ropy, zemního plynu, rud železa, zinku, olova, mědi, niklu, titanu a kadmia
Specializovaný průmysl - hutnictví, petrochemický, chemický, dřevozpracující, strojírenský (dominuje výroba plovoucích vrtných souprav a stavba lodí), elektrotechnický
Velké námořní obchodní loďstvo (19.5 mil. BRT) → námořní doprava se opírá o řadu velkých přístavů → Oslo, Bergen, Stavanger, Trondheim, Narvik aj.)
Norsko má také velké příjmy z cestovního ruchu → nejen kulturní a historické památky, ale i dalšími možnostmi turismu jsou norské fjordy, vodopády a norská drsná příroda, která je rájem pro každého turistu.
Norsko je členem NATO, ale odmítlo vstup v roce 1994 do EU.
Mnoho Norů ještě dnes rádo vypráví historky o trollech - bájných skřítcích, kteří žili ( a možná ještě žijí) v horách. Jsou to v podstatě hodní tvorové, kteří pomáhají dobrým lidem, chrání přírodu a trestají zlé skutky. Jejich figurky patří k nejvyhledávanějším suvenýrům z Norska. Kromě toho se jako suvenýry prodávají i krásné vlněné svetry a rukavice. Další zajímavostí jsou například typická norská jídla - Norové většinou připravují jídla z ryb. Zajímavá je specialita z města Voss solená ovčí hlava vařená i s očima.
Mezi nejznámější Nory jistě patří král Harald a jeho žena královna Sonja. Známý polární cestovatel a objevitel jižního pólu Roald Amundsen byl také Nor.
Norsko je i zemí sportovců - mezi nejpopulárnější patří běh a skoky na lyžích.
Finsko - Finská republika
Zajímavosti
Největší světový výrobce mobilních telefonů již několik let táhne Finsko po vzestupné hospodářské dráze. Hrubý domácí produkt poroste letos a v příštích dvou letech o 4%. Šéf firmy Jorma Ollila varuje, že by se stát neměl na Nokii tolik spoléhat. Nokia se podle úhrnné tržní hodnoty svých akcií (přesáhla 207 miliard eur) stala nejdražší evropskou společností. Loni firma vykázala čistý prodejní obrat 13,3 miliard eur (480 miliard korun). Oproti roku 1996 to byl dvojnásobek. Po celém světě Nokia zaměstnává kolem 50 000 pracovníků, z toho asi polovinu ve Finsku.
Nokia začala psát své dějiny v roce 1865, kdy inženýr Fredrik Idestam postavil na břehu jedné z jihofinských řek papírnu stejného názvu. Ta se na kontinentu brzy "chytla". Papírenské výrobky se začaly vyvážet nejprve do carského Ruska, do Británie a Francie, později i do Číny.
Do telekomunikací začala Nokia pronikat v šedesátých letech, kdy se pustila do technologií polovodičů. Po Ollilově nástupu v květnu 1992 vložila veškeré zdroje na výrobu telekomunikačních zařízení a rozvoj sítí po celém světě.
Finská kuchyně v sobě spojuje vlivy kuchyně skandinávské a ruské. Nezastupitelné místo tu mají pokrmy z ryb, zejména z lososa, síha, štiky, sledě a okouna. Tradiční dezerty jsou připravovány z lesních plodů.
Finský sekt- Ovocné šumivé víno z bílého rybízu a angreštu.
Finské pivo - Vaření piva má ve Finsku dlouholetou tradici. Pivo je prodáváno v obchodech s potravinami a ve specializovaných prodejnách s alkoholem Alko. K dostání jsou také zahraniční, mj. česká piva.
Finská vodka - Značku Koskenkorva jistě není třeba milovníkům tohoto čirého destilátu z pšenice zvlášť představovat.
Potraviny - Samoobsluhy a supermarkety vás překvapí rozmanitou nabídkou potravinářských výrobků. V kioscích můžete potraviny zakoupit také v pozdních večerních hodinách, výběr je však omezenější.
Restaurace - Za dostupné ceny se můžete občerstvit v samoobslužných restauracích "baari" nebo "kahvila". Alkoholické nápoje tu však nehledejte, takováto stravovací zařízení nabízejí pouze nízkoalkoholické pivo. Chutná jídla za dobré ceny pořídíte také v motorestech, malých hotelích a venkovských hostincích. K polednímu menu či bufetu patří zeleninové saláty, pečivo i nealkoholické nápoje, nejčastěji mléko a voda. Snídaně se podává obvykle od 7 do 10, oběd od 11 do 14 a večeře od 16 do 19 hodin. Půl hodiny před zavírací dobou - zákazníci jsou upozornění světelným znamením - končí podávání alkoholu.
Island - Islandská republika
Na islandu najdeme i četné ledovce. Ten největší (Vatnajökull) by do sebe pobral všechny ledovce Evropy. Ledovcového původu je také mnoho řek a údolí. V některých korytech (sopečného nebo ledovcového původu) se vytvořili vodopády. Island je obydlen hlavně u pobřeží. Většina území vnitrozemí je totiž pokryta lávou. Jen 25 % území se nachází v nadmořské výšce do 200 m. Island je hornatý ostrov a nejvyšší hora je Hvannadalshnúkur a měří 2 120 m. Na Islandu nejsou železnice. Doprava se opírá hlavně o lodní spojení a občas tam přistane nějaké to letadlo.
PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ: Je nepatrné. Těží se vápenec, zemní plyn a především diatomit (křemenina, která má značné izolační a absorpční schopnosti), jehož největší světové zásoby jsou právě na Islandu.Nevyčerpatelný zdroj vodní a tepelné energie představují horké prameny a gejzíry. Laciná energie láká k investicím zahraniční kapitál, rozvíjí se v zemi výroba plastických hmot a hliníku z dovážené rudy.
PRŮMYSL: Jeho dominující složkou jsou závody na zpracování ryb (sušírny a udírny ryb, výroba konzerv, rybí moučky, rybího tuku apod.). V tomto odvětví je zaměstnáno 8,5 procenta produktivního obyvatelstva. Dalších 17 procent ekonomicky činné populace pracuje v jiných výrobních odvětvích - v dalších oborech potravinářského průmyslu (mlékárny, výroba nápojů), v kožedělném, kožešnickém, textilním a obuvnickém průmyslu a při výrobě rybářských potřeb.
ZEMĚDĚLSTVÍ: V agrární výrobě pracuje necelých 10 procent produktivního obyvatelstva. Pro zemědělské účely se využívá pouze 23 procent rozlohy země. Živočišná výroba (chov ovcí, skotu a koní) převládá nad rostlinnou. Přes drsné podmínky je Island soběstačný ve výrobě masa a mléka, pěstují se brambory a krmná řepa, dále pak ve sklenících vytápěných termální energií i zelenina. Rybolov zaměstnává asi 5,4 procenta produktivní populace, ročně se vyloví kolem 1,5 miliónu tun ryb - především tresek a sleďů.
Na Islandu není prohibice jako ve většině severských států , ale ceny alkoholu v restauracích jsou tak vysoké, že jej činí téměř nedostupným. Jsou Islanďané bohatí? To je zajímavá otázka téměř všichni Islanďané mají rodinný domek a to i v hlavním městě proto i to připomíná spíš vesnici než město. Na každého Islanďana připadá jedno auto a vlastní letadlo není ničím výjimečným, ale mají také nejvíce přesčasových hodin na světě. Islanďané téměř polovinu své mzdy odvádějí státu na daních, proto mají také bezplatné zdravotnictví a školství. Část peněz jde také do společného fondu a když u nějakého toho města vybuchne sopka tak se opravy pokryjí právě z tohoto fondu.
referat do hv