Severní Amerika v 18.století
- od 17. století zakládány kolonie
- nejvýznamnější postavení v Novém světě mělo 13 anglických kolonií na východním pobřeží
- kolonisté - hledání politické jistoty, náboženské svobody (puritáni)
- zabírání půdy domorodým Indiánům - násilím byli zatlačováni na západ do vnitrozemí
1) Osvícenství:
- podpora vzdělanosti, vznik škol a univerzit - Benjamin Franklin založil Pennsylvánskou univerzitu - zaměřená na praktické vzdělání a obchodování
- demokratické poměry
- neprosadily se feudální poměry - naopak tržní hospodářství(systém volného podnikání), kapitalismus à růst bohatství osadníků
2) Mezi koloniemi byly velké hospodářské rozdíly:
Jižní (Maryland, Georgia, Virginia, Severní a Jižní Karolína)
- podnebí umožňuje pěstování exotických plodin (tabák, bavlna, cukrová třtina)
- dobrý odbyt v Anglii, velkoprodukce - plantáže
- roztroušené osídlení (vesnic a měst málo - nerozvíjelo se řemeslo ani vnitřní trh)
- nutnost pracovních sil:
- bílí nájemní ,,dobrovolní" sluhové - odpracovávali si cestu,
- poté černí otroci z Afriky, ,,nedobrovolní" - zdůvodňováno odlišnou barvou pleti a pohanstvím černochů (byli levnější, nemohli požadovat půdu jako nájemní sluhové)
- stavěla se pobřežní panstva (džentry) - velká okázalá venkovská sídla ve stylu anglické venkovské šlechty
- náboženství - převládá anglikánství (na počátku 18.století státní církví na celém Jihu)
Severní - Nová Anglie (Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island)
- hodně lesů, řek - dříví na lodě, lov ryb, velryb
- rozvoj loďařství a námořního obchodu - nejdůležitější námořní středisko v Americe byl Boston
- obchod - nevýhoda před Jihem - žádný významný artikl, nepříznivá obchodní bilance, větší dovoz z Anglie
- náboženství - většina obyvatel kalvinističtí puritáni (odmítání autorit, úcta ke vzdělání a svobodnému myšlení)
Střední kolonie (New Jersey, New York, Pennsylvania, Delaware)
- mísí se prvky Jižních kolonií a Nové Anglie
- etnická směs - New York (Holanďané, Němci, Židé, Irové)
- větší náboženská snášenlivost, celkově menší sociální napětí, ve městech evropské zvyky
- rozvoj řemeslné výroby, vznik textilních a železářských manufaktur
- velká střediska obchodu a průmyslu byl New Yorku a Philadelphia
3) Sedmiletá válka (1756-1763) - Anglie proti Francii
- boj hlavně o Kanadu
§ Francie - podpora místních indiánů (Francouzi s indiány spíše obchodovali)
§ Anglie - převaha námořního loďstva, pomoc od kolonií
- 1763 - podepsána smlouva à Francie přichází o všechny své državy v severní Americe
- po skončení války došlo k zhoršení vztahů mezi koloniemi a Anglií:
a) anglický král Jiří III. zastával neústupný postoj vůči anglickým koloniím
b) Anglie po válce vyčerpána à potřeba získat nové finanční prostředky à začala bránit osadám v hospodářském rozvoji a volnému podnikání; zdroj laciných surovin a odbytiště anglických výrobků
c) náklady na udržování anglické armády à zvyšování daní, nové daně, vysoká cla (daň
z cukru, kolkový zákon) à odpor osadníků ("zdanění bez zastoupení" v anglickém
parlamentu)
Kolonie mají požadavky stejných práv a myšlenky na sjednocení.
Třetina kolonistů je proti nezávislosti; to jsou ti na straně Anglie = plantážníci a anglická šlechta.
Třetina je pro aktivní boj za nezávislost (patrioti) = obchodníci a podnikatelé.
4) Konflikty a protibritské akce
1770 - bostonský masakr
1773 - Boston Tea party - na protest proti clu vyházen náklad čaje do moře (osadníci převlečeni za Indiány) à tvrdé následky, omezena samospráva osad, posílení vojska, blokáda přístavu
1774 - První kontinentální kongres ve Philadelphii
- hledání smírného řešení rozporů s Británií, budování armády
začátek války za nezávislost - střetnutí u Lexingtonu a Concordu
1775 - Druhý kontinentální kongres
- odsouhlasena nutnost boje za nezávislost a práva, vznik americké kontinentální armády - v čele George Washington
- z diskuse o cílech revoluce vzniklo Prohlášení o nezávislosti a unii - autor Thomas Jefferson à spočívá na 2 základních principech demokracie: 1. všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem a 2. všechna moc vychází z lidu
- 4.7.1776 - vyhlášena svoboda a nezávislost třinácti Spojených států, vznik unie (státní svátek)
1.fáze revoluce
- první střetnutí úspěšnější pro Británií (dobře vycvičená armáda, převaha) - proti ní stáli neukáznění osadníci, které pohánělo jejich vlastenectví à kongres přemýšlel o míru
2.fáze revoluce
- obrat
- hlavně díky Benjaminu Franklinovi, kterému se podařilo získat podporu evropských nepřátel Británie - Francie, Španělsko a Nizozemí
- vítězství u Saratogy (1777) a Yorktownu (1781)
à konec války, Británie ukončila svou nadvládu nad 13 koloniemi, ponechává si Kanadu
1782 - uznána nezávislost Spojených států amerických, Francii a Španělsku navrácena část zámořských kolonií
1781 - přijaty Články konfederace - 1.ústava, jednokomorový Kongres - ukázala se ale neefektivní
1787 - se sešel ústavní Kongres ve Philadelphii - zrevidoval ústavu a přijal novou federální ústavu: definovány tři ústřední mocenské orgány - zákonodárnou moc představoval Kongres, výkonnou prezident (George Washington) a soudní Nejvyšší soudní dvůr; tato ústava s určitými změnami platí dodnes
1791 - přijato 10 dodatků konstituce "Listina práv" - zajišťuje základní práva občanů Spojených států (svoboda náboženství, slova, tisku…) / ženy, otroci a Indiáni nadále bez politických práv
- USA se stala prvním nezávislým státem v Americe
- přínos revoluce: tkvěl hlavně v demokratickém zřízení a vývoji k občanské společnosti. (vliv na Evropu a Jižní Ameriku)