AFRIKA
Rozloha: 30 mil. km2
Počet obyvatel: 15% světové populace
- Kolébka lidstva
- otrokářství
- Afriku tvoří 53 států → JAR + 52 rozvojových států, které vznikly vesměs po II. světové válce (60. léta)
- 2/3 z těchto států řadí OSN mezi nejchudší na světě- proč? Viz důvody
Důvody:
1) přírodní podmínky
2) populační exploze (35 promile)
3) nedostatek kapitálu
4) nedostatek zkušeností a odborníků
5) nízká gramotnost
6) nemoci
7) války → řešení náboženských, kmenových a rasových sporů
Přírodní charakteristika:
1) nejteplejší kontinent
2) malá členitost pobřeží
3) malá výšková členitost
4) výrazně se projevuje přírodní pásmovitost
5) rozsáhlé nerostné bohatství → pestrost a unikátnost těchto zdrojů však kromě JARu a měděného pásu Afriky (Zimbabwe, Zambie atd.) nenajdeme.
Severní Afrika x Černá Afrika
Islámská Afrika x Křesťanský svět x tradiční africká náboženství (animistická)
Hospodářsko-společenský přehled
Do 2.sv.války byly v Africe jen čtyři nezávislé země (Libérie, Egypt, Etiopie a Republika Jižní Afrika). Kontinent byl hlavní koloniální oblastí světa, zdrojem levných surovin, zemědělských produktů a pracovních sil (dříve otroků).
Od 50. let probíhá silný národně-osvobozenecký boj, nadále však na kontinentě působí vlivy světových mocností na politický vývoj v jednotlivých zemích. Přelom 50. a 60.let znamená největší nárůst nezávislých zemí v Africe. Dnes převažují vlivy ekonomické (dovoz kapitálu, zahraniční pomoc). V Djibuti je dodnes hlavní stan francouzské Cizinecké legie. Některé země zažily i vznik apartheidu (RSA).
Africké země jsou vesměs stále ve fázi industrializace (zprůmyslňování). Jsou tu velké regionální rozdíly v úrovni (v rámci Afriky i mezi vesnicí a městem). Stále dochází k silné exploataci (drancování) přírodních zdrojů se značnými ekologickými dopady. Projevuje se únik mozků do vyspělých zemí (USA, GBR, FRA). Řada států se potýká s neodborným vedením země (existovaly tu nebo stále ještě tu jsou často přímo parazitní diktatury (v minulosti v Zaire Sese Seko Mobutuova, v Ugandě Idi Aminova). Je tu častá korupce, rozkrádání národního majetku, vojenský vandalismus. Staré diktatury se mění v nové přílišnou koncentrací moci v rukou státu, enormními výdaji na zbrojení, růstem zadlužení. V mnohých státech vznikají nedemokratické vojenské režimy udržované elitními jednotkami diktátorů, jinde dlouhou dobu řádí občanská válka (Libérie, Nigérie, Angola), případně válka sousedních zemí (Etiopie a Eritrea).
Probíhá tu často neefektivní zahraniční program pomoci. Není divu, že dochází k rozkladu systému infrastruktur zavedeného v koloniích. Investicím do zemí brání nestabilita. Afrika se dostala do permanentní potravinové krize a většina států je na tom dnes hůře než v době koloniální. Rozhodující podíl na africké ekonomice má jediný vyspělý stát Republika Jižní Afrika (třetina produkce Afriky). Se změnami, které se v této zemi připravují a realizují se naskýtá otázka: Jak dlouho?!
Největší HDP na obyvatele v Africe mají ostrovní země jako Réunion, Maurítius nebo Seychely, dále pak Gabon, Libye a Republika Jižní Afrika (přes 2500 USD na obyv.), nejméně Mosambik, Somálsko, Súdán a Rwanda (pod 100 USD). Vývoj v 90. letech ukazuje zlepšenou situaci v některých zemích (růst HDP, průmyslové produkce). Perspektivou pro Afriku je i celosvětově rostoucí turistický ruch (safari, historické památky, moře).
Nerostné zdroje
Afrika má velký surovinový potenciál (odhad 30% světových zdrojů!). Jsou perspektivní pro řadu zemí, pro export. Těžba je však spojena s celou řadou problému (investičních, ekologických). V Africe je relativně málo paliv, hlavně uhlí, více je ropy, která se i vyváží. Vývozu slouží i poměrně bohatá ložiska rud.
Průmysl
Nejrychleji se rozvíjí v zemích s dostatečnými surovinovými zdroji v místech těžby těchto surovin a v přístavech. Nedostatečný je rozvoj v chudých zemích (růst produkce je zde nižší než růst populace). Největší význam mají tato odvětví: těžební, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní a kožedělný.
V energetice se nejvýrazněji uplatňují velké vodní zdroje (nejv. Cabora Bassa 2500 MW Mosambik, Assuán, Kainji, Kariba). Velké tepelné a atomové zdroje má jen Rep. J Afrika, jinde se setkáme s malými dieselovými agregáty.
Hutnictví bylo vybudováno hlavně v místech těžby rud, někde v přístavech.
Ve strojírenství se produkují nejvíce dopravní prostředky a zemědělské stroje.
Chemický průmysl je orientován na zpracování ropy, zkapalňování zemního plynu a výrobu umělých hnojiv, pesticid a herbicid.
Zemědělství
Je to oblast hlavní zaměstnanosti populace (mimo RJA). V Africe převažuje plantážní způsob výroby, to platí pro pěstování řady exportních plodin. Potravinové plodiny se často pěstují jen primitivním způsobem (malorolnicky) a Afrika tak trpí nedostatkem produkce těchto plodin (hlavně v zemích Sahelu). Mechanizace je minimální. Výhodou je možnost několika sklizní v roce (což však platí je pro některé vyspělé producenty). V pobřežních oblastech se rozvinulo exportní ovocnářství a zelinářství.
Pastevecký chov dobytka je omezen na vyšší oblasti, kde se nevyskytují parazité a přenašeči chorob (moucha tse tse - spavá nemoc, slepota dobytka a pod.). Až na výjimky tu chybí kvalitní půda, stále více se projevuje nutnost závlah. V zemědělství pracuje více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel, což je skoro 40% africké produkce. Ve struktuře se projevuje převaha rostlinné výroby
Chov zvířat
Nemá příznivé přírodní podmínky (nedostatek pastvin, nemoci, parazité). Pastevecký chov převažuje, hlavními oblastmi jsou sever, jih a vyšší oblasti. Jedná se hlavně o chov skotu, koz, ovcí, velbloudů a domácí drůbeže, méně vepřů. Chov prasat nenajdeme vůbec v islámských zemích. Užitkovost chovů a plemen je jedna z nejnižších na světě.
Největší stavy hospodářského zvířectva jsou v Jižní Africe, Nigérii a Egyptě.
Doprava
Afrika má nedostatečnou dopravní síť, málo kvalitní. Nejhustší je v pobřežních oblastech a hlavních městech. Relativně nejlepší je na severu, jihu a východě. Stav komunikací se až na výjimky zhoršuje. Významná je častá kabotážní (pobřežní námořní) přeprava, v ropných oblastech potrubní (ALG, ZAM). Mezinárodní význam má Suezský průplav (162 km) pro tranzit mezi Evropu a Asií.
Největší přístavy: Alexandrie, Alžír-El Dzazâďr, Dakar, Port Harcourt, Beira (MOS). Libérie má statisticky největší loďstvo světa (hlavně díky US rejdařům, ekonomické důvody).
Velká mezinárodní letiště: Casablanca -Dâr el Beďdâ, Kinshasa, Nairobi, Lagos.
Obyvatelstvo:
Národnostní složení je velice pestré. Hranice zděděné z koloniálního období jen málokde odpovídají etnickým poměrům. Na kontinentu se hovoří podle různých odhadů mezi 1000 až 2000 jazyky. Úředními jazyky jsou zpravidla jazyky bývalých kolonizátorů (francouzština, španělština, angličtina)
Africké obyvatelstvo vykazuje největší růst ve světě (stav dnes již téměř 800 mil.). Dochází k tomu vlivem prudkého snížení úmrtnosti (hlavně kojenecké), dosahuje 2 - 2,5%!
Nerovnoměrné rozložení populace. Místa s nejhustší populací: hlavně pobřežní oblasti, jezerní oblast a plošina Katanga. Celkově stále převažuje vesnická populace (70% - nejvíce ve světě). Problémy obyvatelstva ve městech (životní podmínky a kriminalita) jsou často větší než v zemích Latinské Ameriky.
Afrika má pestrou rasovou a etnickou strukturu:
- běloši - jsou tu zastoupeny obě hlavní skupiny indoevropská a semitská skupina - Arabové, Berbeři, Tuaregové - žijí především v severní a východní Africe, doplňují je i Evropané (Francouzi, Angličané, Portugalci a jejich potomci) a Asiaté (Indové). Zvláštní skupinou jsou pak Malgaši na Madagaskaru
- černoši: súdánští (na sever od rovníku, 30%), bantúští (na jih od rovníku, 40%), bantoidní (Guiejský záliv, 30%, např. Ašantové v Ghaně) a černoši pralesní (Pygmejové-trpasličí, Hotentoti) v Konžské pánvi či Křováci-Khoinové, žijící v savanách či polopouštích jižní Afriky. Tuto strukturu doplňuje i mnoho míšenců (mulatů).
Jazyková struktura vychází hlavně z koloniální minulosti zemí (hlavně FRA, GBR a POR) a z rasové struktury. Angličtinu užívají země jako Jižní Afrika (má mnoho "domácích" výrazů), Kenja, Tanzánie či Nigérie. Francouzština je užívána mimo jiné v Kamerunu, Pobřeží Slonoviny, Mali a Alžíru. Z domácích jazyků převažuje arabština (sever - MAR, ALG, TUN, LBY, EGY), svahilština (východ - TAN, KEN), amharština (ETH), hausština (NIG), zuluafrikánština (RJA) a somálština. Existuje tu velké množství dialektů, hlavně v pralesních zemích.
Největšími městy byly v roce 2000 Káhira (přes 13 mil.), dále Lagos (NIG, s 10 mil.), Alexandrie (EGY, 6 mil.) a Kinshasa (CDR, 6 mil).
Afrika je kontinentem velké míry negramotnosti, podvýživy a špatného zdravotního stavu lidí. Je zde největší procento populace nakažené virem HIV. Vyskytují se zde zcela neznámé a často velmi nebezpečné kmeny virů (Ebola). Choroba AIDS se stává velikým problémem celého kontinentu a v blízké budoucnosti může omezit dnes stále ještě vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva. V některých zemích se uvádí až 1/3 nositelů viru HIV dospělé populace!
Existuje tu rasismus nejen mezi bílými a černými, ale i mezi černými. Afrika je známá častými kmenovými třenicemi (Tutsiové a Hutové ve Rwandě), běžná jsou separatistická hnutí (snaha o odtržení). V některých zemích stále přežívají formy otroctví (podřazenost černochů Arabům), např. Mauretánie. Na kontinentě je běžná práce a zaměstnávání dětí.
Nábožensky je Afrika rozdělena na islámský sever a východ a křesťanský jih. V mnohých zemích se udržují původní náboženství, např. animismus (víra v duchy zvířat a v převtělování člověka).
jo dobrý díky!